28. 4. 2022
Itálie patří mezi velmoci v produkci šumivých vín. Italská šumivá vína, to není jen oblíbené Prosecco. V rámci dnešního příspěvku si tedy blíže představíme čtyři druhy italských šumivých vín.
První zmínka o produkci šumivého vína v Itálii pochází z 2. poloviny 16. století. Zásadním přelomem pro rozšíření výroby byl rok 1895, kdy byla vyvinuta metoda Martinotti-Charmat, tedy druhotného kvašení v nerezových tancích. Ta je nákladově výrazně úspornější, než tradiční metoda druhotného kvašení v láhvi a hodí se pro výrobu šumivých vín z aromatických odrůd. Dnes se tímto způsobem lahvuje třeba většina vín Prosecco nebo Asti. Na začátku 20. století se pak začal v Itálii používat výraz „spumante“. Ten označuje klasické šumivé víno s vyšším tlakem v lahvi a perlením a s alkoholem minimálně kolem 9 %, zatímco „frizzante“ je „jemně perlivé víno“ s alkoholem 4 – 6 %.
V případě italských šumivých vín asi nelze začít s ničím jiným, než vínem Prosecco. Poslední roky absolutní hit ve světě vína. Dle různých statistik Prosecco v celosvětových prodejích už předstihlo jiné kultovní bublinky z Francie – tedy Champagne. Podle nedávno zveřejněných odhadů do konce roku 2020 naroste množství prodaného Prosecca na 412 milionů lahví ročně. Proč je Prosecco tak oblíbené? Prosecco je svým svěžím, lehkým a příjemně ovocným charakterem ideální pro každodenní popíjení, velmi dobře se hodí třeba jako aperitiv. Vína mají typicky aroma a chuť bílých jarních květin, citrusových plodů, meruněk, zelených jablek a hrušek. Prosecco se doporučuje konzumovat jako mladé.
Prosecco dříve označovalo i odrůdu, ze které se víno děla, ale od roku 2010 bylo její jméno změněno na Glera. Italové tak chtějí chránit regionální původ vín s názvem Prosecco, což s identickým pojmenováním odrůdy nebylo možné. Až 15 % Prosecca pak mohou tvořit příměsy dalších odrůd Verdiso, Bianchetta Trevigiana, Perera, Glera lunga, Chardonnay, Pinot Bianco, Pinot Grigio a Pinot Nero. Nejlepší Prosecca se dělají v rámci dvou DOCG oblastí: Prosecco Conegliano Valdobbiadene Superiore DOCG a Colli Asolani DOCG.
Prosecco má typicky vyšší kyselinu a ovocnost, kterou doplňuje určité množstí zbytkového cukru. Nejvíce vín, zhruba 70 % se lahvuje jako Extra Dry, což znamená, že víno má 12 až 17 gramů zbytkového cukru na litr. Trendem současnosti je nárůst kategorie sušších vín.
Extra-Brut: 0-6 g/l
Brut: 0-12 g/l
Extra-Dry: 12-17 g/l
Dry: 17 – 32 g/l
Kousek od městečka Valdobbiadene najdete 107 hektarů velký přírodní amfiteátr, kterému se říká Cartizze. Kopcovitě zvlněná krajina, hustě osázená vinicemi. Právě odsud pochází hrozny pro nejlepší Prosecco a pokud patříte mezi 140 místních pěstitelů, jste zaručeně bohatým člověkem. Vždyť hodnota jednoho hektaru místních vinic se v současnosti odhaduje na 1,5 až dva miliony Euro. Díky unikátním podmínkám hrozny Glery na zdejších vinicích dobře akumulují cukry, velké rozdíly v teplotách jsou pak ideální pro pozvolné dozrávání a tvorbu aromatických látek ve víně. Vína pocházející ze zdejších tratí poznáte podle slovíčka „Cartizze“ na etiketě.
Franciacorta je typický reprezentant šumivého vína vyráběného tzv. tradiční metodou druhotného kvašení v láhvi. Čekejte tak výrazně odlišný styl, než je tomu například u Prosecca. V chuti ovocné tóny často doplňuje jemná krémovost, tóny briošky nebo toustu. Vína z této kategorie bývají plnější v ústech. Stylem jsou vína více do sucha, než je tomu u Prosecca. Moderní historie vín Franciacorta začala zhruba v polovině 20. století, kdy se vinaři v Lombardii v okolí jezera Iseo začali ve větší míře věnovat produkci špičkových šumivých vín. V roce 1967 získala vína Franciacorta oficiální apelační označení DOC (nejprestižnější označení DOCG pak v roce 1995). Zdaleka nejrozšířenější odrůdou na vinicích Franciacorta je Chardonnay, které pokrývá zhruba 80 % výsadby. Pinot noir tvoří kolem 15 % a pouze malá část tak zbývá na odrůdu Pinot Bianco. Ta se používá výhradně v kombinaci s dalšími odrůdami a netvoří více než 50 % výsledného cuvée. Díky stejným pravidlům pro zrání a velmi podobnému odrůdovému složení, jako používají vinaři v regionu Champagne, jsou tato vína častým předmětem srovnávání. Prostě Francouzi mají své šampaňské, Italové svou Franciacortu.
Vína Lambrusco mají celkem unikátní pozici, temně červených šumivých vín se na světě totiž příliš nevyrábí. Doma jsou vína Lambrusco ve střední Itálii, konkrétně v regionu Emilia Romagna. Ačkoliv dnes je některými kvalita těchto vín zpochybňována, protože v druhé polovině 20. století světové trhy zaplavila levná Lambrusca nevalné kvality, historicky patří Lambrusco mezi tradiční a velmi uznávaná vína Itálie. Víno, které si vychutnávali již staří Římané, patřilo ve 14. století mezi vůbec nejprestižnějších vína.
Lambrusco se lahvuje v rámci několika DOC oblastí, mezi ty nejvýznamnější patří Salamino di Santa Croce DOC, Reggiano DOC, Lambrusco di Sorbara DOC, Lambrusco di Modena DOC nebo Lambrusco Grasparossa di Castelvetro DOC. Lambrusco může být víno suché i úplně sladké. Na etiketě se řiďte podle identifikace:
Suché (secco)
Polosuché/polosladké (amabile)
Sladké (dolce)
Typickým znakem Lambrusca je vždy vyšší kyselina. Lambrusco je také víno, které je oblíbené díky širokému uplatnění v gastronomii. Lze ho dobře párovat s typickými italskými uzeninami, těstovinami s masem, krémovým risottem s houbami nebo v případě sladších variant vína třeba i s dezerty.
Sladká tečka na závěr. Asti DOCG je bílé šumivé víno z Piemontu, které je vždy a v každém případě 100% tvořeno odrůd Moscato Bianco. Vína tak bývají výrazněji aromatická a kyselinu ve víně doplňuje vyšší zbytkový cukr. Možná to zní trochu zvláštně, ale veřte tomu, že tohle víno je ideální doprovod ke sladkému dezertu nebo třeba zmrzlině. Ročně se po světě prodá na 100 milionů lahví Moscata z Asti a hned 85 % míří na export. Pokud si Asti otevřete, čekejte v chuti tóny akácie, broskve, pomerančové květy a med, květy bergamotu. Asti bývá lehčí víno s alkoholem 7 – 12 %, doporučuje se vypít do dvou let od nalahvování.