Dechberoucí vinice zapsané na seznamu UNESCO

11. 12. 2023

I samotný pohled na láhev dobrého vína může být nádherný, nicméně v tomto článku půjdeme o krůček dál a představíme si italské vinice, které jsou nejen krásné na pohled, ale jsou také zapsané jako kulturní dědictví na seznamu UNESCO.

UNESCO je organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu, která vznikla v roce 1945. Její nejspíš nejznámější součástí je Seznam světového dědictví, který sdružuje nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly vybrány pro svou unikátnost. Na seznamu najdeme přírodní památky jako jsou jezera, hory nebo národní parky, ale také kulturní památky jako jsou různé budovy, části měst, ale i lokality, kde se dokonale prolíná práce člověka a přírody. Jedním z takových příkladů jsou i vinice, které představují jedinečnou kombinaci přírody, kulturního bohatství a vinařské tradice.

Největší množství památek světového dědictví se nachází právě v Itálii. Celkem je jich 59 a z toho 2 jsou přímo vinařské oblasti - Piemont a Prosecco.

1. Vinařská krajina Piemontu: Langhe-Roero a Monferrato

Oblast Piemontu je proslulá kombinací vynikajících vín, bohaté historie a malebné krajiny, což v roce 2014 oficiálně stvrdilo UNESCO zapsáním Piemontu na seznam světového dědictví.

Kulturní krajina piemontských vinic je živým svědectvím vinohradnických a vinařských tradic. Pyl z vinné révy dokazuje, že víno zde rostlo již v 5. století př.n.l., kdy v Piemontu čile obchodovali Etruskové s Kelty. Zajímavostí je, že slova týkající se vína, podobná těm etruským a keltským, dodnes najdeme v místním dialektu. Díky zápiskům Pliniuse staršího z doby Starověkého Říma se nám dochovaly doklady o tom, že oblast Piemontu byla tehdy vnímána jako nejvhodnější místo v Itálii pro pěstování vinné révy.

Ze středověku pak máme první zmínky o odrůdě vína Nebbiolo, ze které se vyrábí věhlasné Barolo, často přezdívané jako král vín. O důležitosti této odrůdy v té době už svědčí to, že pokud člověk nějak poškodil vinnou révu, tak dle zákona musel zaplatit vysokou pokutu. Pokud byl ten dotyčný člověk nepoučitelný recidivista, mohlo dojít až k tělesným trestům. Oko za oko, zub za zub bylo v tomto případě uříznutí rostlinky za uříznutí ruky.

Dnes už nikoho žádný takový trest nepostihne, ale důležitost těchto vinic zůstává. Přímo v oblasti Barola se nacházejí nejdražší vinice v Itálii. Ty nejlépe položené dosahují astronomických cen až 3 milionů eur za hektar!

Za výhledy však naštěstí platit nemusíte, a tak doporučuji naplánovat cestu do Piemontu nebo se připojit k jednomu z plánovaných výletů za vínem. Tato oblast je totiž krásná ve všech ročních obdobích. Dominantou při dobré viditelnosti jsou Alpy, které se tyčí na obzoru jako majestátní strážci. Když budete mít štěstí, tak zažijete také mnohem malebnější mlhu než samotný Rákosníček. V Piemontu se traduje, že právě název Nebbiola pochází ze slova nebbia, což je mlha v italštině. Mlha je zde schopna vytvořit neuvěřitelně pohádkovou atmosféru. Stromy a vinice se mění ve stíny a obrysy, mlha se líně převaluje údolími mezi kopci a v dálce se rozplývá do záhadného obzoru.

Piemont však není jen o vizuálním zážitku, ale také o chutích. Tato oblast je známá bohatou kulinářskou tradicí, která zahrnuje věhlasné speciality, jakými jsou lanýže, různé druhy risotta nebo vitello tonato, které byste rozhodně neměli vynechat.

Pokud byste si chtěli před cestou nějaké víno vychutnat, tak se samozřejmě můžete vrhnout na věhlasné Barolo, případně se zaměřit na odrůdu Barbera, která je vycházející hvězdou Piemontu.

2. Zvlněné kopce Prosecca mezi městy Conegliano a Valdobbiadene

Prosecco je šumivé víno, které v posledních letech zažilo doslova raketový růst. Před 10 lety se ho vyrobilo kolem 240 milionů lahví a za loňský rok čísla atakovala hranici 640 milionů lahví! Jen pro zajímavost - šampaňského se vyrobilo v roce 2013 zhruba 300 milionů lahví a za minulý rok to bylo kolem 330 milionů.

Prosecco zaujalo celý svět zejména díky tomu, že nabídlo konzumentům vína zažít kousek tzv. každodenního luxusu. Šumivá vína totiž byla dlouho spojována s oslavami a výjimečnými okamžiky. S nízkou cenou Prosecca se však toto vnímání začalo měnit.

Prosecco je jednou z nejnovějších italských památek světového dědictví UNESCO. Oficiálně je krajina zapsána na seznamu od roku 2019. Nicméně pozor, nejedná se o území celé oblasti Prosecco, jen o zvlněné kopce mezi městy Conegliano a Valdobbiadene.

Zdejší vína najdeme nejčastěji pod označením Conegliano Valdobbiadene Superiore Prosecco DOCG a tvoří pouze 1/6 z celkové produkce Prosecca. Zbytek Prosecca je nalahvováno pod označením DOC a je vytvořeno v okolních nížinách.

V oblasti Benátska se začaly pěstovat hrozny vinné révy již v Antice. Starověcí Římané zde produkovali vína pod označením Pucino. Plinius starší se o něm v dochovaných záznamech zmínil jako o výborném svěžím a ovocném vínu, které bylo často používaným lékem. Nicméně Prosecco, jak ho známe dnes ve formě šumivého vína, se začalo formovat až v 18. a 19. století. V tomto období se začaly vylepšovat metody pěstování hroznů. Drsný kopcovitý terén si lidé během staletí přetvořili k obrazu svému. Hrozny se vysazovaly v kopcích v tzv. ciglioni, což byly malé vinohrady na úzkých travnatých terasách. Ty dnes tvoří přenádhernou šachovnici vinohradů, obklopenou okolními lesy a historickými vesničkami. Tyto strmé svahy lze obhospodařovat v naprosté většině případů pouze ručně bez použití mechanizace.

V roce 1876 byla v Coneglianu založena první enologické škola v Itálii, což přispělo k dalšímu zvýšení úrovně místních vín. Nejzásadnějším momentem však bylo vynalezení metody Martinotti Charmat, která znamenala v oblasti šumivých vín převratnou změnu, protože nabídla alternativu k pracnější tradiční metodě kvašení v lahvi. Vína kvasila v nerezových tancích a výroba šumivého vína se stala jednodušší, rychlejší a levnější. Tuto techniku vynalezl italský věděc Federico Martinotti v roce 1895, nicméně zpopularizoval ji a zdokonalil francouzský vinař Eugèn Charmat, proto název metody nese obě příjmení. Nicméně v dnešní době se často setkáme i s pojmem Prosecco metoda, která odkazuje k nejznámějšímu vínu, vyrobenému touto metodou.

Výlet do této části Prosecca si samozřejmě užijete v každém ročním období, navíc se zde koná celoročně mnoho zajímavých festivalů a akcí. Já osobně však mám slabost pro objevování tohoto regionu v létě, kdy se zelené vinice vinou jako jemný koberec podél kopců a na konci dne můžete z malebných historických teras sledovat, jak se poslední sluneční paprsky třpytí ve sklence vašeho Prosecca. V této pohádkové krajině se Prosecco stává nejen nápojem, ale poctou krajině, lidem a tradicích, které tvoří srdce tohoto nezapomenutelného koutu světa.

Autorka: Michaela Kapičková DipWSET