Vinařské oblasti Lombardie

Vína z Lombardie

19. 2. 2024

Ačkoliv Lombardie nepatří mezi nejvyhledávanější vinařské regiony Itálie, historie pěstování révy tu sahá daleko do minulosti a dnes tu milovník vín najde pestrou škálu vín k objevování.

Ať už jsou to šumivá vína Franciacorta a Oltrepo Pavese Metodo Classico, dělaná tradiční metodou druhotného kvašení, svěží suchá bílá vína Lugana nebo zajímavá dlouhověká červená vína z údolí Valtellina. Pojďme si blíže představit vína z Lombardie.

Lombardie je průmyslovým srdcem Itálie, jedna z nejvíce osídlených částí Itálie, jejíž administrativní centrum je Miláno. Z archeologických nálezů v okolí jezera Garda na východním okraji Lombardie je patrné, že Etruskové se tu věnovali pěstování révy již v době 6. století před naším letopočtem. Dnes je Lombardie oblastí, ve které najdete hned pět apelací nejvyšší kategorie DOCG a dalších více než 20 různých vín s označením DOC.

Lombardie je plochou velmi rozlehlý region a zdejších 30 000 hektarů vinic tak najdete rozprostřeným v malých ostrůvcích různých vinařských zón. Lombardie leží v severní části Itálie a sousedí s Piemontem na západě, regionem Emilia-Romagna na jihu a Benátskem na západě. Na severu jeho hranici tvoří majestátné Alpy a švýcarský region Ticino.

Zhruba polovinu plochy regionu reprezentují nížiny, 40 % tvoří kopce a zhruba 10 % hory. Jednotlivé vinařské oblasti jsou od sebe poměrně vzdálené a logicky tak disponují odlišným klima, půdou nebo použitými odrůdami. Poloha Lombardie mezi Alpami a Pádskou nížinou přispívá k velké rozmanitosti mikroklima jednotlivých vinařských zón. Například vinice ve Valtellině leží v nadmořských výškách a jsou ochlazovány alpskými vánky, které vanou údolím z východu na západ. Velký počet velkých jezer, jako jsou Iseo, Garda, Como nebo Meggiore, má zase zmírňující efekt na okolní lokality, historicky využívané pro pěstování révy.

Červená vína Valtellina

Z místních vín je potřeba na prvním místě zmínit údolí Valtellina. Zdejší vinice vysazené v příkrém údolí řeky Adda a vysokých skalnatých svazích, si užívají bohatého slunečního záření. Pěstuje se tu prakticky výhradně odrůda Nebbiolo, známá pod lokálním názvem Chiavennasca.

Nino Negri vinarstvi

Toto je jeden z nejdramatičtějších vinařských regionů Itálie. Většina vinic tu leží v nadmořské výšce 230 až 765 metrů na nebezpečně strmých svazích, kde není možné mechanizované sklízení. Vína Valtellina jsou vždy lehčí v těle a s vyšší kyselostí než slavnější Barolo a Barbaresco, na druhou stranu s nimi ale rozhodně sdílí svou dlouhověkost, i když ceny jsou obvykle výrazně nižší. Vína z Valtelliny se dělí do tří kategorií: na Rosso di Valtellina, Valtellina Superiore a Valtellina Sfursat.

Rosso Valtellina je jednodušší víno založené na odrůdě Chiavannesca, hrozny nepocházejí z jedné z podoblastí spadajících pod DOCG Valtellina Superiore. Vína z nejlepších poloh jsou označována jako Valtellina Superiore DOCG a v podstatě se jedná o pět podoblastí, které se jmenují Grumello, Inferno, Maroggia, Sassella a Valgella. Valtellina Sfursat je rovněž Chiavennasca, ale víno je vyrobené z částečně vysušených hroznů. Jde o v Itálii tradiční metodu passito, kdy se hrozny ponechají v dobře větrané místnosti po dobu zhruba tří měsíců, aby přišly o cca čtyřicet procent svého objemu. Výsledné víno se v tomto případě ale stylem více blíží Amarone než Barolu.

Oblíbená šumivá vína Franciacorta

Franciacorta je vinařská zóna na jižním okraji malebného jezera Iseo. V Itálii má výjimečné postavení jako místo, kde vznikají nejvyhledávanější italská šumivá vína produkovaná tradiční metodou druhotného kvašení v láhvi. Na vinicích Franciacorta najdete typicky odrůdy Chardonnay, Pinot nero a Pinot Bianco, které v posledních letech doplňuje znovuobjevená odrůda Erbamat.

Moderní historie vín Franciacorta začala zhruba v polovině 20. století, kdy se místní vinaři začali ve větší míře věnovat produkci špičkových šumivých vín, za použití tzv. tradiční metody, tedy sekundárního kvašení v láhvi. V roce 1967 získala vína Franciacorta oficiální apelační označení DOC (nejprestižnější označení DOCG pak v roce 1995). Následovaly dekády, kdy se postupně zvyšovala kvalita místních vín, začalo přibývat výrobců a rostl objem produkce. Dnes je v regionu vysazeno více než 2900 hektarů vinic, na kterých z 80 % najdete Chardonnay. Zhruba 15 % obsadil Pinot noir a jen malá část zbývá na Pinot Bianco. Díky o něco teplejšímu klima, než mají vinaři v Champagne, jsou vína Franciacorta většinou výraznější a robustnější v chuti. V porovnání se slavnými šumivými víny z Francie.

Pinot nero z Oltrepo Pavese

Tradiční vinařskou zónou Lombardie je také Oltrepo Pavese na jihozápadě regionu. Nejpěstovanějšími odrůdami jsou tu Barbera, Croatina nebo Bonarda. Zmínit je potřeba ale zejména francouzskou odrůdu Pinot nero (Pinot noir), která tento vinařský kraj proslavila nejen napříč Itálií. Podle mnohých se dělá nejlepší italský červený Pinot noir právě v Oltrepo Pavese a velká část hroznů odrůdy tu končí také jako surovina do šumivých vín Oltrepo Pavese Metodo Classico. Základem bílých vín z Oltrepo Pavese jsou nejčastěji odrůdy Riesling Italico (Ryzlink vlašský), Moscato Bianco nebo Malvasia Bianca.

Bílá vína od Lago di Garda

Při popisu vín z Lombardie nelze nezmínit také oblíbené turistické místo, tedy jezero Garda. Část vinic v jeho okolí patří již do regionu Benátsko, část je součástí Lombardie. Ačkoliv se v okolí jezera produkují i růžová a červená vína, nejslavnější zdejší vinnou značkou je Lugana.

Olivini Lugana

Turbiana je hlavní odrůdou pro všechna vína Lugana. Pravidla pro zdejší apelaci požadují její minimální podíl ve víně z 90 %. Díky jejímu charakteru a unikátnímu klima disponují vína Lugana typicky vyšší kyselinou, minerální dochutí a zároveň jsou bohatá na ovocné tóny a jsou i příjemně tělnatá. Mimochodem odrůda se dobře hodí i pro produkci oranžových vín.

Apelace DOC Lugana vznikla v roce 1967. Aktuálně ji tvoří 2000 hektarů vinic. O tom, jak jsou vína Lugana populární svědčí údaje o produkci, která vzrostla z 8,8 milionů lahví v roce 2010 na 15 milionů. Vína Lugana se skvěle hodí se k předkrmům, ke kuřecímu masu nebo sladkovodním rybám. Výrobci svá vína mohou zařadit do několika rozdílných kategorií.