Slavná britská autorka Jancis Robinson ve své knize Grapes identifikovala 1368 komerčně významných odrůd pěstovaných na téhle planetě, z nichž hned 377 je právě z Itálie. Italští vinaři tak pracují s více autochtonními odrůdami než jejich kolegové ze Španělska, Francie a Řecka dohromady. Zapomeňme pro tentokrát na Pinot Grigio, Nebbiolo, Sangiovese, Barberu nebo Primitivo. Pojďme si představit některé málo známé odrůdy, které nechybí v nabídce eshopu VinoDoc.
Již zmíněných 377 odrůd v Itálii zdaleka nemusí být konečné číslo. Jde o odrůdy, které se prokazatelně používají ke komerční výrobě vína. Podle některých odhadů je ale v italských vinicích až 2000 odrůd, mezi nimi některé téměř zapomenuté, jiné prakticky na pokraji úplného vymizení. A to i přes skutečnost, že dnes je napříč Apeninským poloostrovem patrný trend návratu k původním italským odrůdám. Ty jsou ostatně klíčem k unikátnosti italských vín.
Napříč italskými vinařskými regiony najdete lokání odrůdy, k nimž se vinaři navrací a jejichž výsadby rostou. V budoucnu tak budou hrát mnohem větší roli, než je tomu dnes. Tady je náš výběr šesti méně známých italských odrůd s velkým potenciálem.
Albana
Velmi kvalitní a zajímavá odrůda, jejíž brzdou je, že pochází z vinařsky méně respektovaného regionu Emilia-Romagna. Ten na mezinárodních trzích proslavila zejména vína Lambrusco. Dokladem významu této odrůdy je fakt, že jako první bílé víno v Itálii získalo v roce 1987 status DOCG. Dle výsledků genetických analýz je Albana příbuzná s odrůdou Garganega, která je považována za jednu z nejstarších v celé Itálii. Albana je zdrojem zajímavě strukturovaných vín. Nechybí jim kyselina, příjemná tělnatost, ve vůni a chuti často objevíte tóny peckovin, tropického ovoce, náznak medu. Odrůda má tlusté slupky a někdy ve vínech cítíte až jemnou tříslovinu. Je vhodná i pro produkci luxusních sladkých vín lisovaných z vysušených bobulí. Dnes je odrůda vysazena na 1500 hektarech vinic, z nichž drtivá většina je v regionu Emilia – Romagna.
Doporučujeme: Albana di Romagna“Bianco di Ceparano“ DOCG 2018 – není příliš výrobců, kteří by odrůdě věnovali takovou pozornost jako Fattoria Zerbina. Dnes je proto Albana od Fattoria Zerbina známá po celé Itálii. Víno má zářivou slámově žlutou barvu, ve vůni s nádechem bílého a žlutého ovoce a jemnými květinovými tóny. V ústech je plnější, harmonické a elegantní.
Coda di Volpe
Velmi stará bílá odrůda, která byla zřejmě používána pro výrobu vína již v dobách starého Říma. V Kampánii, kde ji dnes najdete vysazenu, byla dlouho považována za jakousi druhořadou odrůdu, často používanou jen jako příměs do odrůd Greco nebo Fiano. Přitom Coda di Volpe má jednu vlastnost, která je přisuzována tak charakterním odrůdám, jako je Riesling, Pinot noir nebo Nebbiolo. Jde o schopnost věrně vyjádřit terroir ve vinici a v různých podmínkách tak produkovat výrazně odlišná vína. Na minerálních půdách to jsou vína čistá, minerální, podobná vínům odrůdy Riesling, v teplejším klima se ve vínech objevují tóny tropického ovoce typické pro odrůdu Chardonnay.
Doporučujeme: Coda di Volpe „Amineo“ IGT 2019 – vůně vína je delikátní, avšak velmi komplexní s výraznou ovocitostí, která je podtržená decentní mineralitou. Chuť je vyvážená s nádechem exotického ovoce a s perzistentním závěrem.
Malvasia Istriana
Malvasia Istriana je jednou z odrůd, které patří do velké skupiny odrůd Malvasia. Malvasie patřily mezi nejoblíbenější vína Evropy v období mezi 13. a 16. stoletím, a proto podobný název dostalo hned několik odrůd. Některé z nich jsou geneticky zcela odlišné, ale třeba Malvasia Bianca Lunga, Malvasia Istrana a Malvasia di Lipari jsou příbuzné odrůdy. Odrůda Malvasia Istriana je pevně spojena se severní částí Itálie, v regionu Friuli je její výskyt zdokumentován už od 13. století, dnes je v regionu vysazeno zhruba 200 hektarů. Malvasia Istriana je typicky suché víno, s tóny meruněk, broskví, wisterie. Někdy může připomínat Riesling (u starších vín náznak petroleje). Kromě severní Itálie najdete odrůdu vysazenou také v Chorvatsku.
Doporučujeme: „Valmasia“ Friuli Colli Orientali DOC 2019 – ve skleničce má víno světlejší barvu bílého zlata, ve vůni je bohaté a podmanivé, s tóny meruňky, růžového grepu a květinovými tóny připomínajícími květy hlohu. Chuť je svěží a uhlazená, dobře strukturovaná s tóny ovoce, čerstvých bylin a mineralitou v závěru.
Perricone
Pokud je současností červených sicilských vín zejména odrůda Nero d´Avola, v budoucnu ji ve větší míře doplní další místní odrůdy, jako například Perricone. Tomu se na Sicílii také někdy říká „Pignatello“. Aktuálně je Perricone vysazeno jen na 330 hektarech vinic v západní části ostrova. Přitom na přelomu 18. a 19. století nejrozšířenější modrá odrůda v provinciích Trapani a Palermo. Perricone je pozdně dozrávající odrůda, typicky dává vína tmavšího odstínu, s bohatě strukturovanou chutí, tóny červených peckovin, zemitosti, bylinek. Dříve se lahvovala zejména ve spojení s odrůdou Nero d´Avola, stále více vinařů ji ale začíná lahvovat jako čistě odrůdové víno. Mezi průkopníky Perricone patří i vinařství Tasca d’Almerita, které první vinice s touto odrůdou vysadilo již v roce 1959.
Doporučujeme: Perricone „Guarnaccio“ DOC 2018 – na nose objevíte svůdnou kombinaci jemného koření, ovocných tónů připomínajících lesní plody, dále tóny podrostu, balsamikové tóny nebo eukalyptus. Na patře je víno dobře strukturované, s výraznějšími tříslovinami.
Lacrima
Lacrima je slza. Podle jedné z teorií název této odrůdy odkazuje na tvar bobulí, které zdánlivě připomínají tvarem slzu. Podle jiné teorie je zase název odvozen od vlastnosti slupek této odrůdy, které jsou při vyzrání hroznů velmi tenké a lehce se poruší a šťáva se z nich potom line podobně jako slzy. Křehkost slupek také může velmi lehce způsobit pláč mezi vinaři, protože hrozny velmi snadno podléhají zkáze způsobné všemožnými škůdci a onemocněními. Odrůda byla dříve rozšířena napříč italskými regiony, jako jsou Marche, Emilia-Romagna, Toskánsko, Umbrie nebo Kampánie, dnes ji najdete více méně pouze v prvně jmenované oblasti. Zde se také na rozloze nějakých 260 hektarů nachází apelace DOC Lacrima di Morro d’Alba. A pokud se Vám to zdá málo, tak vězte, že v roce 1985 byla Lacrima vysazena jen na nějakých sedmi hektarech. Vína Lacrima di Morro d’Alba jsou zpravidla velmi aromatická, v jejich intenzivní vůni můžete najít levanduli, růži, skořici, tmavé bobulové ovoce nebo ořechy. Vzhledem k bohatosti aromatických látek se Lacrima jen výjimečně vinifikuje v dubových sudech.
Doporučujeme: Lacrima di Morro d´Alba „Fonte del Re“ DOC 2018 – je hluboké, temně nachové barvy a jeho pronikavá vůně nám připomene bobule černého bezu, borůvek, suché květy růží a levandule. V chuti je bohaté struktury, příjemně pitelné a šťavnaté.
Monica
Monica je odrůda révy vinné, kterou najdete téměř výhradně na Sardinii. Respektive Monic je tam více, vinaři tímto názvem označují různé místní odrůdy, které spolu často nemají nic moc společné. Ta pravá Monica patří mezi nejrozšířenější odrůdy tohoto ostrova, vysazena je na téměř 3000 hektarech zdejších vinic. Velmi často se používá do kupáže s odrůdou Cannonau, nebo jako čistě odrůdové víno v rámci apelací DOC Monica di Sardegna a Monica di Cagliari. Odrůda je to velmi plodná, vinaři musí ve vinici hodně redukovat, aby nevznikla nezajímavá a plochá vína. Monica je velmi jemná, její tříslo nevyniká žádnou výraznou razancí, vína tedy nebývají určena k delší archivaci. V chuti můžete ve vínech najít červené bobuloviny, čerstvé bylinky, jemnou stopu kůže nebo tabáku. V některých případech mohou tato vína připomínat mladé Chianti.
Doporučujeme: Monica di Sardegna „Insula“ DOC 2019 – v jeho vůni a chuti rozpoznáme tóny třešní a dobré jádro zralého ovoce, které je vyvážené subtilní strukturou a decentní kyselinkou. Je to víno s velkou osobností a individualitou.
