Růžové víno slouží jako skvělé osvěžení nejen během letních měsíců, některá vína v této kategorii disponují i potenciálem zrát v průběhu několik let. Pojďme si představit některá klasické růžovky Itálie.
Rosato je italský ekvivalent francouzského „rosé“, tedy označení pro růžová vína. Rosato je tedy zcela základní pojem, který byste měli znát. Jak už tomu ale v Itálii bývá, nic není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. V Itálii najdete slušnou řádku DOC apelací, která se růžovým vínům věnují, a v každém regionu můžete narazit na vína zcela odlišných názvů. Například v severoitalském Jižním Tyrolsku se dělají růžová vína ze zdejší autochtonní odrůdy Lagrein, známá jako „kretzer“, u jezera Lago di Garda zase vinaři lahvují růžové Chiaretto. Ve středoitalském Abruzzu narazíte na růžové Cerasuolo, v toskánském Carmignanu zase na „vin ruspo“.
Stylisticky se jednotlivá růžová vína Itálie samozřejmě mohou velmi výrazně lišit. Je to dáno zvyklostmi jednotlivých oblastí, používanými odrůdami nebo odlišným klima. Narazit tak můžete na lehká a svěží růžová vína světlého odstínu a jemné ovocné aromatiky, až po komplexní a intenzivní vína s jemnými tříslovinami. V rámci jisté míry zjednodušení lze říci, že čím více na jih se vydáte, tím „nabušenější“ a těžší víno dostanete.
Od jezera Garda až po Toskánsko
Celosvětovým centrem produkce růžových vín je určitě jihofrancouzské Provence. Asi nejvíce se stylisticky těmto vínům v Itálii blíží výrobci Chiaretta. Tato vína pochází z hroznů vinic na jihovýchodním pobřeží jezera Garda na pomezí Lombardie a Benátska. Ročně tu vinaři nalahvují asi 10 milionů růžových vín. Produkce zdejších vín sahá až do roku 1896, což z Chiaretta dělá růžové víno s asi nejdelší historií na území Itálie.
Počínaje velmi špatným ročníkem 2014 se zdejší vinaři přiklánějí k většímu sjednocení stylu vín, který se Provence opravdu inspiruje. Vína jsou velmi světlého odstínu, svěží, lehčí, s příjemnými ovocnými tóny a často výraznější kyselinou. Nižší intenzita barvy vín je dána kratší macerací hroznů a také větším využitím odrůdy Corvina, která sama o sobě nemá tolik barviv ve slupkách. Corvinu pak doplňují většinou odrůdy Rondinella a Molinara. V chuti najdete tóny drobných peckovin, citrusů nebo květin.
Doslova co by kamenem dohodil od vinařské zóny, kde vzniká Chiaretto, jižně od Lago di Garda, pak můžete ochutnat růžová vína pod označením Garda Classico DOC. Ta jsou stylem určitě intenzivnější, jak barevně, tak chuťově, v ústech působí plnějším dojmem a s výraznějšími ovocnými tóny. Liší se i složení používaných odrůd. Typicky jde o kombinaci Sangiovese, Marzemina, Barbery a lokální odrůdy Gropello. Ta nejzajímavější vína vznikají v rámci kopcovité části nazvané Riviera del Garda Classico, v rámci které najdete i některá vyhlášené polohy jako Pratello, Selva Capuzza nebo Le Sincette.
I když v případě Toskánska stále platí, že drtivá většina zdejších vín má červenou barvu, i tady se někteří vinaři začínají věnovat výrobě rosata. Toskánsko je velký a pestrý region, nelze tu mluvit o nějakém jednotném stylu, ale často se tu pro růžové víno používá odrůda Sangiovese, případně doplněná či nahrazená mezinárodními odrůdami jako Cabernet Sauvignon nebo Merlot. Sangiovese je považováno za jednu z nejlepších odrůd celé Itálie a i v růžových vínech mohou vznikat neuvěřitelně zajímavá a komplexní vína. Příkladem budiž například Fabrizio Bianchi Rosato IGT z vinařství Castello di Monsanto. Asi nejlepší růžové víno, které jsem měl možnost v Itálii zatím ochutnat.
Abruzzo i Apulie
Druhým největším producentem růžových vín je ale po Benátsku v Itálii region Abruzzo. Kopcovitý region ve střední Itálii, zasazený mezi vrcholky Apenin a Jaderské moře, je vyhlášený pro červená a růžová vína odrůdy Montepulciano. Ta mají své vlastní apelace DOC Montepulciano d´Abruzzo a DOC Cerasuolo d’Abruzzo. Cerasuolo rozhodně patří do kategorie komplexních růžových vín, většinou se středně výraznou barvou ve skleničce až po intenzivní odstín připomínající červené víno. Ve vůni a chuti často najdete tóny zralých červených peckovin, někdy připomínající jahodový džem. Ta nejlepší vína jsou opravdu hluboká a strukturovaná. Kultovní Cerasuolo lahvuje například vinařství Valentini, ročníku 2018 například časopis Decanter udělil skvělé hodnocení 96/100.
Pokud se posuneme ještě níže, tak velkou tradici produkce růžových vín má i jihoitalský region Apulie. Zdejší produkci proslavilo v roce 1943 vinařství Leone de Castris, když s úspěchem začalo prodávat pod názvem „Pět růží“ růžové víno americkým ozbrojeným složkám. Ačkoliv v regionu najdete slušné výsadby mezinárodních odrůd, ta nejzajímavější růžová vína vinaři lahvují z lokálních odrůd jako Negro Amaro, Malvasia Nera, Sussumaniello nebo Nero di Troia a Bombino Nero. Posledně jmenovaná odrůda je také základem růžových vín DOCG Castel del Monte Bombino Nero. Jde o jedno z mála růžových vín Itálie spadajících do prestižní kategorie DOCG.
Růžovým vínem v nemalé míře také disponují vinaři na Sicílii. Rozhodně doporučuji ochutnat rosato z odrůdy Nerello Mascalese, vysazené v rámci vinařské zóny Etna DOC. Tato vína, ač z úplného jihu díky specifičnosti odrůdy a podmínkám na Etně mohou připomínat svěží a lehké Chiaretto. Velmi často však růžové z Etny disponuje také typickou mineralitou v chuti. Mezi další odrůdy, které se na Sicílii používají pro výrobu růžových vín, patří Nero d’Avola, nebo mezinárodní odrůdy Merlot a Syrah.
Italská růžová vína jsou velmi pestrou kategorií, které v sobě skrývá nespočet pokladů a rozhodně stojí za bližší zkoumání.
