Italský apelační systém: Rozdíl mezi DOC a DOCG víny?

18. 9. 2023

Itálie používá pro klasifikaci svých vín apelační systém, jehož obdoba funguje například i ve Francii, Španělsku nebo některých dalších vinařských zemích. Italský apelační systém si lze představit jako pyramidu.

---

Její základ tvoří stolní vína „Vini da Tavola“ a vrchol pak prestižní vína z tradičních oblastí označovaná jako DOCG (Denominazione di Origine Controllata e Garantita).  Pojďme si představit, jak apelační systém v Itálii vznikl a vysvětlit, a proč zařazení do určité kategorie automaticky není garancí kvality vína.

Historie italského apelačního systému značení vín

Itálie má dlouhou historii výroby vína, která sahá tisíce let do minulosti. Nicméně, až do 20. století neexistovala žádná oficiální regulace týkající se kvality vína a označování jeho původu. To vedlo k situaci, kdy na trh proudilo velké množství vín rozdílné kvality v závislosti na popularitě té či oné značky. Příkladem budiž vína Chianti, která se stala doslova symbolem vín z Itálie, ale do zavedení apelačního systému se prakticky mohla produkovat napříč italskými vinařskými regiony, ačkoliv jde o tradiční toskánské víno.

Potřeba začít chránit původ a standardy produkce jednotlivých vín začala být tak intenzivní, že v Itálii v roce 1963 oficiálně vznikl apelační systém D.O.C.. Jeho cílem bylo definovat a regulovat vína na základě místa původu, odrůdy hroznů a vinohradnických postupů. Mezi prvními víny klasifikovanými jako DOC se brzy stala vína Vernaccia di San Gimignano, Frascati, Marsala nebo právě zmíněné Chianti.

V průběhu několika desetiletí byl systém D.O.C. vylepšován a doplňován o další apelace napříč italskými vinařskými regiony. V roce 1980 pak byla italskou vládou ustavena nová kategorie D.O.C.G. (Denominazione di Origine Controllata e Garantita) vín, která reprezentují ještě vyšší úroveň kontroly a garanci autenticity. Vína označená jako D.O.C.G. podléhají přísným regulacím a kontrolám a musí splňovat vyšší standardy kvality. Jako první vína byla roce 1980 do této kategorie přeřazena červená vína Barolo DOCG, Barbaresco DOCG, Brunello di Montalcino DOCG a Vino Nobile di Montepulciano DOCG.

Značení italských vín

DOCG vína

Vína s označením DOCG podléhají v Itálii nejpřísnější kontrola a musí splňovat velmi konkrétní podmínky. V případě DOCG vín máte jistotu, že víno bylo vyrobeno podle přísných pravidel a že použité odrůdy hroznů a vinohradnické postupy jsou autentické pro daný region. Každá DOCG apelace má jasně definované odrůdy, které vinař pro takto označené víno smí použít, v drtivé většině jde o tradiční místní odrůdy. Pravidla určují maximální výnos z hektaru vinic, minimální zrání, jaké víno musí podstoupit před uvedením na trh a další postupy. Často je například definován i typ nebo tvar vinné láhve nebo uzávěr, který vinaři smí u lahví použít. Oproti DOC vínům je pak důležitý rozměr „garance“ stylu a kvality, kdy každý vinař, který chce uvést DOCG víno na trh musí jeho charakter nechat posoudit nezávislým degustátorem.

V současnosti do kategorie DOCG spadá 77 vín, respektive apelací. Aby některá z DOC apelací mohla požádat o případné zařazení do prestižní kategorie DOCG, musí nejméně 10 let respektovat přísná pravidla nutná pro povýšení. Oblastí s největším počtem apelací DOCG je v Itálii Piemont s 16 DOCG.

DOC vína

Z pohledu prestiže a objemu produkce je toto nejvýznamnější kategorie italských vín. D.O.C. (Denominazione di Origine Controllata) vína musí být rovněž vyrobená v určitém regionu Itálie, a to podle přísně stanovených pravidel týkajících se odrůd hroznů, vinohradnických technik a zpracování vína. Tato vína mají ve většině případů také jasně definované parametry zpracování a kvality, ale nejsou tak přísně kontrolována jako D.O.C.G.

Pokud je tedy na etiketě uvedeno DOC, víno pochází z konkrétně vymezené oblasti a s splňuje specifické požadavky na odrůdy, jejich složení, hektarový výnos, včetně minimálních požadavků na obsah alkoholu a také některé technické požadavky na obsah kyselin, zrání vín apod. Apelací s označením DOC je v Itálii aktuálně definováno 332 a jejich počet postupně roste.

Vína IGT

IGT je zkratka pro kategorii vín označovaných jako „Indicazione Geografica Tipica“, tedy regionálně typických vín. Ve srovnání s DOC a DOCG víny je geografická oblast IGT často výrazně větší a může zahrnovat vinice z celého regionu. Pro vína IGT je také stanoveno méně požadavků, nároky na použité odrůdy vinné révy, hektarový výnos nebo výrobní technologii nejsou tak přísné. Tuto kategorii lze přirovnat k německým vínům „Landwein“ nebo francouzským vínům „Vin de Pays“.

Tato kategorie vín byla zavedena až v 90. letech 20. století a jedním z důvodů byl pokus italského ministerstva zemědělství změnit podivnou skutečnost, že některá z nejlepších vín byla klasifikována jako obyčejná stolní vína, VDT (Vino Da Tavola). Klasickým příkladem bylo slavné červené víno Sassicaia z Bolgheri, které díky použití francouzských odrůd dlouho nespadalo do žádné definované apelace DOC nebo DOCG.

Jsou IGT vína obecně horší než DOC?

Je potřeba zdůraznit, že pro spotřebitele znamená italský apelační systém vín zejména záruku původu vína a jeho určitého stylu (například definovaného odrůdou nebo způsobem vinifikace), ale kvalitu hlídá jen částečně. Povolené výnosy jsou většinou definovány tak volně, že vinaři umožňují vytvořit špičkové víno i produkt celkem běžné kvality. Záleží na jeho osobním přístupu. Naopak v kategorii IGT vín může narazit na mimořádně kvalitní vína, jedinečného charakteru, která z nějakých důvodů nespadají pod apelační systém DOC nebo DOCG. Ať už z pohledu použitých odrůd, netradiční vinifikaci, například použitím amfor, nebo prostě z rozhodnutí vinaře, který nechce podstupovat administrativu spojenou se zařazením do konkrétní apelace. Víno IGT, které je v italské hierarchii níže než DOC a DOCG se tedy těmto vínům v kvalitě může rovnat, nebo je předčít. Samozřejmě i finální cenou. V současnosti je v Itálii definováno 122 IGT vín, ale jejich počet se v čase mění.

Vini di Tavola

Vína česky známá jako stolní, jsou bez debat nejnižším stupněm v klasifikační pyramidě italských vín a také vína s obecně nejnižší kvalitou.  Dnes jsou často označována na etiketě jednoduše jako „Vino Rosso“ a „Vino Bianco“. V případě těchto vín jsou povolené výnosy z hektaru na mnohem vyšší úrovni než u apelačních vín DOC a DOCG. Vinaři u těchto vín na etiketě nemusí uvádět ročník ani složení odrůd.

Italský apelační systém vín je důležitým vodítkem kvality, ale ne tím rozhodujícím. Jeho role spočívá zejména v prezentaci tradičních italských produktů, vín s dlouhou historií, je klíčovým prvkem v udržování tradičních vinohradnických praktik napříč vinařskými regiony Itálie. Zatímco DOC a DOCG vína jsou strážcem vinařských tradic, tak v rámci IGT kategorie najdete mnoho vín následujících aktuální vinařské trendy ať už použitím některých mezinárodních či nových odrůd, tak způsobu vinifikace. Oba světy se doplňují a stojí za to je objevovat.

 

Autor: Mikuláš Duda Dip WSET