Červená vína z Apulie

Místní červená vína totiž nikdy nepostrádala robustnost a plnost, a proto ve velkém směřovala na sever země, kde sloužila jako příměs do „útlejších“ vín. Dnes zažívá vinařská scéna v Apulii velký boom a může za to především stále více oblíbená odrůda Primitivo. Ta ale není jedinou místní odrůdou, která stojí za pozornost.

Apulie, to je jeden z nejplacatějších regionů Itálie. Najdete tu nekonečné pláže, malebné vesničky, olivové háje, lány pšenice a v neposlední řadě také révu. V pořadí největších vinařských regionů Itálie mu patří třetí místo za Benátskem a regionem Emilia-Romagna, známým především díky Lambruscu a Sangiovese. Pokud k této trojici připočítáte ještě Sicílii, rázem se dostáváte na 60 % objemu všech vín vyprodukovaných v Itálii.

Kvalita apulských vín kontinuálně roste. Dnes už více než polovina z nich spadá do kvalitativní kategorie DOC. Zhruba 400 kilometrů dlouhý region disponuje skvělými podmínkami pro výrobu červených vín. Ve zdejších vinicích dřímá velký potenciál, který doposud rozhodně nebyl vyčerpán.

Zatímco v 70. a 80. letech zde velcí producenti vysazovali zejména známé mezinárodní odrůdy, nyní se pozornost vinařů obrací směrem k lokálním odrůdám. Podle různých odhadů jich je v Apulii téměř stovka. Těmi nejvýznamnějšími jsou zejména Primitivo, Uva di Troia, Negro Amaro, Bombino Nero nebo Sussumaniello. Všechny tyto odrůdy jsou v Apulii výrazněji zastoupeny ve zdejších výsadbách a jsou zdrojem těch nejzajímavějších vín.

K jejich specifickému charakteru přispívá také typická místní půda, které se říká terra rossa. Jde o  železitý červený jíl kombinovaný s pískem a vápencovým podložím. Podobnou půdu najdete například ve slavném australském vinařském regionu Coonawarrra. Minerálně vápenité půdy jsou zdrojem vyvážených vín, které nepostrádají na robustnosti a svěží kyselosti.

Ačkoliv se může zdát Apulie se spoustou různých apelací DOC jako komplikovaný region na pochopení, není tomu tak. Stačí, když si zapamatujete zejména tři hlavní odrůdy, okolo kterých se točí většina místních vín. Jsou to Uva di Troia, Negro Amaro a Primitivo.

Tato odrůda vládne na severu Apulie, zejména v oblasti Castel del Monte. Jde o odrůdu, od které si místní vinaři nejvíce slibují, co se týká budoucnosti. Její název je odvozen od názvu městečka Troia, odkud by měla údajně pocházet. Vína jsou zcela odlišná od těch z odrůd Negro Amaro a Primitivo. Jejich barva je spíše světlejšího odstínu. V chuti jsou lehčí, středně plná, s alkoholem kolem 13 % a typickými tóny třešní, červeného rybízu a dalších drobných peckovin.  Někdy se ve vínech objevují tóny černého pepře a jiného koření. Uva di Troia se lahvuje buď jako čistě odrůdové víno, nebo v konbinaci s odrůdami jako Aglianico nebo Montepulciano.

Název odrůdy je dovozen od řeckého „mavros“ a „niger“, znamenající černý. Slova odkazují na velmi tmavou barvu bobulí této odrůdy. Hrozny Negro Amara mají velmi tlusté slupky a obsahují hodně barviva a tříslovin. Ačkoliv je Negro Amaro dnes vysazeno napříč Apulií, nejvíce rozšířené je na jihu v oblasti zvané Salento. Jedním z důvodů je i fakt, že velmi dobře zvládá místní velmi teplé klima. Réva je totiž extrémně odolná vůči horku a velmi dobře si zachovává kyselinu. Nejznámější víno založené na odrůdě Negro Amaro se jmenuje Salice Salentino DOC. Samotné Negro Amaro je někdy trochu těžkopádné a hutné víno s vyšším alkoholem, proto se velmi často kombinuje s jinými odrůdami. Hlavním partnerem je pro Negro Amaro odrůda Malvasia Nera, která finálnímu vínu přidává svěžest a příjemnou ovocnost. Negro Amaro je v Apulii velmi často používané také pro výrobu růžových vín, charakteristicky výrazněji zbarvených a s tóny třešní, jahod a květin.

Odrůdě se říká Primitivo, protože je ve všech ohledech napřed, kvete, zabarvuje hrozny i dozrává velmi brzo. Sklizeň Primitiva probíhá od půlky srpna nejpozději do poloviny září. Název odrůdy je odvozen od latinského „primativus“ nebo italského „primaticcio“, v obou případech znamenající „brzo dozrávající“. Historickým střediskem odrůdy Primitivo je v Apulii městečko Gioia del Colle. Právě zde na konci 18. století vysadil Don Francesco Filippo Indellicati první vinici věnovanou pouze Primitivu a odsud se následně začala odrůda šířit napříč regionem.Co se týká původu odrůdy Primitivo, tak ten byl dlouho obestřen tajemstvím, jako je tomu u řady jiných odrůd. Až v roce 1967 učinil profesor Austin Davis z kalifornské univerzity UC Davis objev a potvrdil, že Primitivo je geneticky totožné s odrůdou Zinfandel. A v roce 2001 se pak definitivně přišlo na to, že obě odrůdy mají původ na Balkáně, konkrétně v odrůdě Crljenak Kaštelanski, která byla v Chorvatsku známá již v 15. století.

Za posledních deset let se výsadba Primitiva v Apulii zvýšila o slušných 40 % a dnes dosahuje více než 11 000 hektarů vinic. Nejlepší Primitiva se dnes lahvují poblíž Bari – Primitivo Gioia del Colle a jižněji v okolí městečka Manduria. Podmínky v Gioia del Colle jsou odlišné od těch v Mandurii a výsledná vína proto nemají identický charakter.

Vinice v Gioia del Colle bývají vysazeny na mírných svazích v nadmořské výšce 250 až 500 metrů nad mořem, na rozdíl od níže položených rovinatých vinic v Mandurii. Gioia del Colle také disponuje nižšími průměrnými teplotami, větším rozdílem v teplotách ve dne a v noci a spíše vápenatými půdami než červeným jílem (typickým pro vinice v Mandurii). Suma sumárum, Primitivo Gioia del Colle nebývá tak přezrálé, je jemnější a elegantnější, s koncentrovanými aromatickými látkami a o něco vyšší kyselinou. Naopak typickým společným prvkem pro všechna Primitiva je vyšší alkohol, který nezřídka může dosahovat úrovně 15 – 17 %.